uKodadu.cz

Žijeme a tvoříme, chováme a pěstujeme

Jak jsme mulčovali slámou

Brzké jaro: Bobulové keře - zamulčovány silnou vrstvou slámy (inspirovala jsem se v knize J.Svobody. Stromy ve veřejné zahradě též pod silnou vrstvou slámy. A aby to bylo správně, pořídila jsem slámu z ekofarmy, nestříkanou.
Květen: ve slámě se objevují ostrůvky popence břečťanovitého - Hurá, bude do polévky čerstvý popenec.
Červenec: na pár dní jsme odjeli.
Srpen: katastrofa! popenec se rozrostl tak, že se prorostl slámu a vytvořil tlustý, hustý a neroztrhatelný “koberec”. Keříky zkomírají. Pleju to ručně. Rvu se s kusy popence, odřezávám ho a škubu ze země. Ruce mám zničené, bolavé! Je to hnusná dřina! Popenec drží jak přikovaný, postupuju jen po kousíčkách. Za hodinu jsem udělala sotva 1m2 a sedřená jsem hrozně. Bože! ta plantáž přede mnou!
Září: nesnáším popenec, vyplela jsem sotva 4m2 - vůbec to nejde! Nechci to dělat.
Říjen: je to horší než posilovna, ale zvítězila jsem!
V jiné zahradě mezi popencem hojně roste pýr. Je i na zamulčovaných záhonech se zeleninou. Žádná zelenina neroste, všechno sežrali hraboši, kteří se pod slámou jen hemží. Tři kočky je nestíhají likvidovat. !!! Ach jo! Nechám na tom ruce!
Listopad: je vypleto! Zbytky slámy odstraněny. Já jsem sedřená jak uhlířova mula. To tedy byl nápad! Už nikdy mulčovat slámou!!!
Pod keře jsem nastlala kůru z pily. Už je tam 4 roky. Keřům se daří, pěkně rostou, plodí. Místy jsem mezi ně zasadila sem tam jahody, jinde pelyněk. Ekosystém zdá se funguje, prosperují spolu, žijí spolu. Záhon nejvíc pýrem prorostlý jsem čistila na několikrát – nejdřív plela, pak mulč silné vrstvy kartonů, pak brambory a nakonec smíšená kultura "3 sestry" a další "sestry" kolem.

mulc mulc2